Velký mor byl mor, který v sedmnáctém století Třetího věku zasáhl celý severozápad Středozemě. Přišel koncem roku 1635 ze zemí na východ od Rhovanionu a významně zasáhl Rhovanionské Seveřany. Půlka tamních lidí prý zahynula. Později odvedl náčelník Marhwini část přeživších na daleký sever, kde založili Éothéod. Mor se brzy rozšířil do Gondoru a v roce 1636 mu padla za oběť velká část obyvatel. Nejvíce byl zasažen Osgiliath, kde byla největší koncentrace obyvatel. Zemřel tehdy král Telemnar i všechny jeho děti. Od té doby se Osgiliath vylidňoval a už nikdy nedosáhl dřívějšího významu. Kvůli oslabení Gondoru taky ustala stráž na hranicích Mordoru (byly opuštěny pohraniční pevnosti jako hrad Durthang a věž v Cirith Ungolu). Gondor se nestal obětí nájezdníků z východu jen proto, že Východňané byli také jen lidé a byli morem postiženi stejně těžce jako Gondor. Mor dál postupoval k severozápadu. V této době se značně vylidnil Calenardhon i Minhiriath. Vrchovci příliš neutrpěli, protože byli do značné míry izolováni od ostatních národů. Roku 1637 dosáhl mor hranic Kraje, založeného teprve před třiceti šesti lety. Mor výrazně pomohl Černokněžnému králi Angmaru tím, že vyhladil většinu Dúnadanů; království Cardolan se naprosto vylidnilo a stejně tak zahynulo mnoho obyvatel Arthedainu, ačkoli epidemie svým postupem na sever slábla. Velký mor měl významné důsledky pro historii Středozemě. Opuštění pevností na hranicích Mordoru umožnilo, aby se tam začali postupně vkrádat skřeti a o čtyři století později provedli nazgûlové nečekaný útok na Minas Ithil. Vylidnění Rhovanionu a Calenardhonu otevřelo zranitelné místo pro nové vpády Východňanů, ale zároveň se tak vytvořil prostor pro pozdější založení Rohanu.